Závod na kovovou bižuterii

Autor:

Miroslav Drofa - (Centroprojekt)

Účel stavby:

Průmyslová stavba

Výstavba:

1961 - 1965

Sloh:

Bruselský styl

Aktuální název:

Jablotron

O stavbě

Stavební plochy pro největší závod na kovovou bižuterii ve střední Evropě byly vybrány v roce 1960. Jednalo se o poměrně kontroverzní krok, který byl ze strany veřejnosti přijat s nevolí, neboť se jednalo o pozemky v bezprostřední blízkosti rekreačních ploch na břehu jablonecké přehrady. Autorem architektonického řešení byl i v tomto případě Miroslav Drofa. Ten zvolil koncept etážové výrobní budovy, propojené s dvoupodlažní halou a doplněné samostatnými objekty jídelny, zdravotního střediska a administrativy. Novostavba tak byla v souladu s architektovým názorem na budování průmyslových budov: „U průmyslových staveb považuji za hlavní požadavky maximální flexibilitu, využití všech ploch, co nejefektivnější průběh výrobní linky, co nejméně omezenou možnost dalšího rozvoje a lidsky přijatelné prostředí.“ Osmietážová trojtraktová výrobní budova o patnácti travé s modulovou sítí 6 x 6 m přímo vychází z typového konceptu trojtraktové etážové budovy zlínského typu a její podobnost se stavbami ve Zlíně je tak z jabloneckých realizací Centroprojektu největší. Když si opět vypůjčíme Drofova slova „... zlínskou tradici nevytváří jenom cihla. Vytváří ji podle mého názoru, a to hlavně u objektů, které rozhodujícím způsobem ovlivňují panorama města, přehledné řazení jednoduchých hmot a rastr viditelné konstrukce, který zjemňuje a provzdušňuje plochu. Proto myslím, že použitím moderních předvěšených plášťů, ať už z kovu, nebo z lehkých a vzdušných betonových výplní, nejen neporuší jednotu architektonického dojmu, naopak ještě bude znamenat obohacení rejstříku výrazových možností.“ Půdorysné rozměry jsou 18 x 90 m a konstrukční výška podlaží činí 4,20 m. Jednotlivé moduly jsou ve spodní třetině vyplněny parapetními panely z plynosilikátů, nad kterými jsou vždy čtyři rozměrná okna, zajišťující intenzivní prosvětlení interiérů. Hlavní vchod se schodištěm o šířce tří travé, zvýrazněný stříškou je umístěn ve středu hlavního průčelí. Ušlechtilé pojetí fasád podtrhuje i zvolená decentní modrošedá barevnost. Navíc zde poprvé v Československu byly použity sklobetonové výplně Copilit, dovezené v roce 1963 z NDR, které se uplatnili v rámci celoskleněných příček v budově podnikového ředitelství a ve výrobních prostorách. Předpolí areálu pak oživuje umělecká výzdoba v podobě fontány od Karla Kronycha a kovová plastika od Jiřího Nováka. Umělecká díla se výrazně uplatnila i v interiérech. Ve vstupní hale břidlicová mozaika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a leptaná skleněná stěna od železnobrodského výtvarníka Antonína Drobníka. Tato velká díla pak doplňovala drobnější výzdoba, např. v jídelně. V kontextu Drofova poválečného díla tak můžeme areál kovové bižuterie označit za jednu z architektových nejzdařilejších realizací.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny

Magistrát města Jablonec nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 3204.
FREIWILLIG, Petr. Recepce zlínského stavebního konceptu v novodobé architektuře Jablonce nad Nisou (Příspěvek k průzkumu a zhodnocení moderní průmyslové architektury v České republice). Zprávy památkové péče. 2010, čís. 4, s. 260–267.
Centroprojekt, projektová a inženýrská organizace, Gottwaldov: k 50. výročí vzniku a k výročí 30 let práce pro rozvoj socialistické společnosti. Gottwaldov: vl. n., 1975, nepag.
ZIKMUND, Jan. Hledání univerzality: kontexty průmyslové architektury v Československu 1945–1992. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2020.

Výskyty v jiných databázích

Památkový katalog:
www.pamatkovykatalog.cz