Karta stavby
Polyfunkční dům v Huti
- Autor:
- Rudolf Günter (ev. Günther)
- Účel stavby:
- Polyfunkční dům
- Výstavba:
- 1930
- Sloh:
- Moderna s prvky expresionismu
- Historický název:
- Raiffeisenhaus
O stavbě
Výstavný objekt si nechal vystavět Spořitelní a úvěrový spolek pro Huť a okolí (Spar- und Darlehenskasse-Verein für Labau und Umgebung) ve spolupráci s obcí na základě projektu renomovaného jabloneckého architekta Rudolfa Güntera v roce 1930. Stavbu provedla stavební firma Scholze a König z Jablonce nad Nisou. Polyfunkční objekt, který má výrazně městský charakter, je tak výmluvným dokladem tehdejšího významu Hutě (Labau). Mohutný, vertikálně koncipovaný dům na čtvercovém půdorysu je krytý vysokou valbou střechou s jednoduchými vikýři, která vrcholí oktogonální, oplechovanou věžicí s hodinami a menší pochozí terasou s komínem a elegantním zábradlím. Svým urbanistickým zapojením do organismu obce tvoří její hlavní pohledovou dominantu, která se významně uplatňuje i v dálkových pohledech. Symetricky komponované hlavní průčelí je obráceno k silnici a je před něj předsazena rozlehlá terasa, která zároveň kryje parter. Střední, mírně vystupující rizalit se dvěma okenními osami vystupuje nad korunní římsu, přičemž atypicky probraná korunní římsa navazující na střední část dodává domu jistou dynamičnost, příznačnou pro tvorbu architekta Güntera. Západní průčelí, obrácené směrem k Dolní Černé Studnici představuje druhé "hlavní" průčelí objektu. V parteru byla původně situována prodejna pekařství. První patro v úrovni silnice, je pojednané bosáží a původně zde byla restaurace a spolková místnost Spořitelního a úvěrového spolku pro Huť a okolí, což je patrné i na atypické podobě trojice velkoformátových segmentových oken. Zbylá dvě podlaží mají jednodušší podobu a od prvního patra jsou oddělena kordonovou římsou. Jsou rytmizována pravidelným rastrem pravoúhlých oken a ve druhém podlaží (dnešní knihovna) se nachází mohutné sdružené trojokno, nad kterým byl původně umístěn nápis "Raiffeisenhaus". Jižní průčelí, obrácené k Žernovníku, je nejméně pohledově exponované a tím pádem také nejjednodušší. Fasáda je členěna římsami do tří horizontálních pasů a vertikálně čtyřmi okenními osami. Všechny okenní otvory jsou pak nápaditě zvýrazněny negativní šambránou. Východní průčelí, je spolu s hlavním pojato nejnáročněji. Symetrickou kompozici průčelí s mírně opřevýšenou střední částí narušuje vertikální okenní pás prosvětlující schodiště strojdílnými okny, vrcholící balkonem, zapuštěným v těle stavby. Zároveň je zde záměrně přerušena zmíněným balkonem korunní římsa a oknem kordonová římsa. Tím se architektovi podařilo ještě více podtrhnout výraznou vertikalitu objektu. Ústředním prostorem domu je elegantní žulové schodiště s původním zábradlím a podestami s původním teracem. Schodiště je přístupné skrze chodbu, z níž byl zároveň vstup na poštu, vybavenou telefonní ústřednou. V suterénu se vedle nezbytného technického zázemí domu nacházela dodnes prakticky intaktně zachovaná pekárna, s pozoruhodnou pekařskou pecí a přilehlou prodejnou. Pec se dodnes dochovala v poměrně dobrém stavu a dokonce včetně původních, glazovaných keramických obkladů. Někdejší restaurace a spolková místnost místního spořitelního a úvěrového spolku (Spar- und Darlehenskasse-Verein für Labau und Umgebung), později prodejna obuvi Baťa (dnes prodejna potravin) měla vlastní vstup a v bývalém sále je dochován hodnotný štukový strop. V prvním patře se nacházela čekárna, úřadovna spořitelny, četnická stanice, úřadovna obecního úřadu a zasedací místnost (dnes knihovna). Zbývající patra byla využívána pro provoz lékařských ordinací a k bydlení. Ve 2 patře se nacházely dva dvoupokojové byty s kuchyní a předsíní a jeden malometrážní byt s obytnou místností a kuchyní. V podkroví pak byly situovány dvě lékařské ordinace a dva malometrážní byty. V každém podlaží jsou dochovány původní velké dvoukřídlé dveře.
Kde stavbu najdete
Literatura a prameny
FREIWILLIG, Petr. Schneiderova vila v Jablonci nad Nisou. Památky Libereckého kraje. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci. Liberec : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2009, s. 32-39.
WOLF, Josef. Ingenieur, architekt Rudolf Günter Gablonz a. N. München: G. Hirth 1932.
KLEIN, Dieter (bearb.). Kulturdenkmäler in den historischen deutschen Siedlungsgebieten von Böhmen-Mähren-Schlesien. Politischer Bezirk Gablonz an der Neiße (Gebietsstand 1930)=Kulturní památky v německy osídlených oblastech Čech, Moravy a Slezska. Politický okres Jablonec nad Nisou (stav okresu z roku 1930). Díl 1. München: [s. n.] 1999.
SOkA Jablonec nad Nisou, archiv obce Huť, dokumentace k domu čp. 169.
Archiv Richarda Hübela
Publikováno v
WOLF, Josef. Ingenieur Architekt Rudolf Günter, Gablonz a. N. München: G. Hirth 1932
Původní plánová dokumentace, adaptace přízemí na prodejnu Baťa z roku 1935. Vstup do prodejny, půdorys a řez
SOkA Jablonec nad Nisou, archiv obce Huť
Nedatovaný snímek ze slavnostního zahájení stavby za účasti představitelů obce, spořitelního a úvěrového spolku a architekta. Architekt Günter (s motýlkem), třetí řada, čtvrtý zleva
Archiv Richarda Hübela
Dobový snímek domu z architektovy monografie
WOLF, Josef. Ingenieur, architekt Rudolf Günter Gablonz a. N
Dobový snímek domu z architektovy monografie
WOLF, Josef. Ingenieur, architekt Rudolf Günter Gablonz a. N
Celkový pohled od hřbitova, na němž je patrné, jak nezastupitelnou roli hraje dům v obraze obce
Foto J. Zeman
Pohled na konzervativněji pojaté druhé „hlavní“ průčelí od silnice směrem na Jablonce nad Nisou.
Foto J. Zeman
Horní partie východního průčelí s oktogonální hodinovou věžicí, dvojicí komínů a balkonem
Foto J. Zeman
Detail původního, velkoformátového trojokna bývalé zasedací místnosti ve druhém podlaží (dnes knihovna)
Foto J. Zeman