Nová radnice

Autor:

Karl Winter

Účel stavby:

Administrativní budova

Výstavba:

1930 - 1933

Sloh:

Purismus s tradicionalistickými a funkcionalistickými motivy a prvky

O stavbě

Monumentální, samostatně stojící čtyřkřídlá budova s hranolovou věží s hranolovým nástavcem při jihozápadním nároží dominuje Mírovému náměstí a představuje jednu z nejvýraznějších dominant města. Do stavby radnice Mírové náměstí sloužilo k pořádání trhů, ale také k parkování. Proto není divu, že se záměr na stavbu radniční budovy setkal se značným protestem ze strany jabloneckých motoristů, což výmluvně ilustruje protestní dopis 72 občanů z 23. prosince 1930.  Pisatelé zde mj. konstatují, že „Automobilová doprava rok od roku vzrůstá, autobusové linky jsou na vzestupu a dnes je to právě horní část Starého trhu (Mírového náměstí, pozn. autora), kde mohou soukromé automobily a částečně také autobusy parkovat. Postavením nové radnice toto parkoviště zmizí a podepsaní nevidí žádnou možnost vytvořit za tento parkovací prostor v centru města vhodnou náhradu. Na žádný pád se nemůže od automobilistů žádat, aby své vozy nechali stát periferii města a chodili pro vyřízení svých záležitostí dlouhý kus cesty ke svým vozům. Nutný následek zastavění parkovacího prostoru musí být ten, že se automobilisté budou Jablonci vyhýbat a ve městě se již nezastaví, nanejvýš budou městem projíždět. To bude mít zřetelné hospodářské důsledky a obchodníci a živnostníci tím budou velice poškozeni.“ Impulzem pro výstavbu byla zejména skutečnost, že stará radnice již nevyhovovala potřebám moderního a dynamicky se rozvíjejícího města a také usilí o architektonické dotvoření městského centra. To se projevilo mj. ve velkorysé soutěži na nové městské centrum, uspořádané v roce 1925, v jejíž propozicích se objevil i požadavek na začlenění nové radniční budovy. Zásluhu na tomto novém a komplexním přístupu k rozvoji města měl především tehdejší starosta K. R. Fischer. Na tuto soutěž pak navázala o tři roky později další, zaměřená tentokrát čistě na stavbu nové radniční budovy. Nová radnice přitom nebyla zamýšlena pouze jako sídlo městské správy, ale měla zde sídlit též provozovny, jež by městu přinášely zisk, kavárna s terasou, restaurace, vinárna, městská spořitelna, dvacet obchodů a prodejní místnosti městských elektrických podniků a městské plynárny. Součástí budovy měl být také biograf, aby Jablonec konečně využil promítací licenci, kterou sice vlastnil, ale doposud nevyužil. Vítězem se nakonec stal liberecký architekt Karl Winter. Novostavba byla postaven v letech 1930–1933 v reprezentativním duchu a její architektonické řešení je ovlivněno moderním funkcionalismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby ovlivnila koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, kina či restaurace tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám. Dodnes si objekt zachoval řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit. Jedná o vynikající dílo československé meziválečné architektury, které svými uměleckohistorickými kvalitami jednoznačně přesahuje rámec regionu a řadí se mezi nejcennější objekty svého druhu na našem území.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Možný předobraz

Palazzo Vecchio, Florencie

Paralela

Nová radnice, v Ostravě, 1925-30

Literatura a prameny

Magistrát města Jablonec nad Nisou, archiv stavebního úřadu složka domu čp. 3100
GABRIEL, František, KRACÍKOVÁ, Lucie, STRNAD, Jan. Jablonec nad Nisou-nová radnice, stavebně historický průzkum. Česká Lípa 2008.
STRNAD, Jan (et al.). Jablonecká radnice 1931-1933: příběh stavby architekta Karla Wintera. Jablonec nad Nisou: Město Jablonec nad Nisou - Městské informační centrum 2008.

Odkazy

zajímavé video ze stavby nové radnice v Jablonci nad Nisou:
www.youtube.com

Výskyty v jiných databázích

TOPOMOMO:
www.topomomo.eu

Visit Jablonec:
www.jablonec.com