Zámek Malá Skála

Spoluautor:

Kühn u. Fanta

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1710 - 1909

Sloh:

Baroko/Neobaroko/Secese/Heimatstil

Historický název:

Schloss Kleinskal

O stavbě

První zmínky o panském sídle (tvrzi) na Malé Skále pocházejí z roku 1422. Novou zámeckou budovu s kaplí Panny Marie Karlovské začal stavět na počátku 18. století Matyáš Václav Josef Desfours a po jeho předčasné smrti v roce 1710 ji nechala dokončit jeho manželka Polyxena Alžběta. Jejich vnuk František Václav Desfours v roce 1802 prodal celé panství Františku Zachariáši Röemischovi, a ten je vlastnil až do své smrti v roce 1832. Malou Skálu zdědil jeho bratr Jan Karel Emanuel Röemisch a žil zde až do roku 1853. V roce 1867 panství získal Ludvík Oppenheimer, který nechal v roce 1869 provést nákladnou přestavbu zámecké budovy, při které byla mimo jiné zrušena zámecká kaple (nová kaple sv. Vavřince, vystavěná mimo dvůr byla vysvěcena 14. srpna 1870 týnským farářem Janem Čermákem). Z této doby pochází také nerealizovaný projekt přestavby od vratislavského architekta CarlaJohanna Bogislawa Lüdecke (1826-1894). V roce 1903 panství získal Wilhelm von Medinger (1878–1934), vídeňský podnikatel, politik a člen parlamentu. Jednopatrový zámek obdélného půdorysu s obytnou mansardovou střechou a severním vstupním průčelím stojící v rozlehlém parku se vzácnými dřevinami je v mnohém podobný vile Felixe Cžižka v Hejnicích#mce_temp_url# (1907–08), další stavbě ateliéru Kühn & Fanta. Z dochovaného půdorysu přízemí zámku je patrné, že se přestavba týkala především vstupního reprezentativního rizalitu s balkónovým portikem, přístavby nového postranního točitého schodiště a několika drobnějších úprav zdí a příček uvnitř budovy. Přestavba zámku a výstavba nových hospodářských budov probíhala pravděpodobně mezi lety 1907 a 1909. S hejnickou vilou má zámek společné mnohé vnější detaily, například kapky, girlandy nebo dekorativní vázy. Na západní straně byla k zámku přistavena věž se schodištěm, která texturou omítky plynule navazovala na zahradní zeď a rohový hospodářský domek. Mezi věž a hospodářský domek architekti umístili také samostatný altán. Tato jemná stavba má široké prosklené dveře, pilastry, volská oka, lizénové rámy a svými oblými tvary navazuje na efemerní pavilonek trutnovského pivovaru z liberecké výstavy (1906) [str. X]. Zahradní dvanáctiosé průčelí zámku architekti opět obohatili lizénovými pásy, avšak nejdůležitější změnou byla přístavba balkónu s okrasným kovovým zábradlím. V přízemí byly umístěny velké prosklené dveře zaklenuté stlačeným obloukem. Tento typ dveří byl ve své době velice populární a objevuje se u vily v Hejnicích i v dalších realizacích.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Publikováno v

KARPLUS, Arnold. Neue Landhäuser und Villen in Österreich. Wien: A. Scroll, 1910, tab. 68.

Literatura a prameny

DOSTALÍK, Jan: Max Kühn. Brno 2008. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta. Seminář dějin umění
KARPLUS, Arnold. Neue Landhäuser und Villen in Österreich. Wien: A. Scroll, 1910, tab. 68.
RÜCKER, Friedrich: Ing. Prof. Max Kühn. Wien; Berlin: Gustav Ew. Konrad 1930.

Výskyty v jiných databázích

Památkový katalog:
www.pamatkovykatalog.cz

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Architekturmuseum Berlin:
architekturmuseum.ub.tu-berlin.de

Europeana:
www.europeana.eu