RSS Facebook

Karta stavby 

Městské divadlo v Jablonci nad Nisou

 
Liberecká 5/1900 | Jablonec nad Nisou - Centrum
GPS: 50.7246869N, 15.1664542E
Spoluautor:
Ferdinand Fellner II. - (Fellner u. Helmer)
Spoluautor:
Hermann Helmer - (Fellner u. Helmer)
Účel stavby:
Stavba pro kulturu
Výstavba:
1905 - 1907
Sloh:
Geometrická secese, neoklasicismus
O stavbě

Za účelem výstavby divadla byl v prosinci 1894 založen Jablonecký divadelní spolek (Gablonzer Theaterverein), jehož předsedou se stal ředitel místní filiálky banky Union Richard Näbe. V průběhu následujících 10 let docházelo k mnoha diskusím o umístění budovy divadla (původně dle doporučení Hermanna Helmera mělo divadlo stát na Starém náměstí-dnes Mírovém) a o způsobu financování. Na projekt bylo vypsáno několik výběrových řízení. V roce 1903 byla vypsána architektonická soutěž, které se zúčastnilo 24 renomovaných architektů (včetně jabloneckého architekta Josefa Zascheho). Ačkoliv architektonickou soutěž vyhrál vídeňský architekt Rudolf Krausz, nakonec se spolek obrátil na osvědčenou vídeňskou firmu Fellner & Helmer, aby vítězný projekt upravila a vypracovala nový rozpočet stavby, který by byl přijatelný. Činil 480.000 korun. V závěru roku 1905 bylo v pokladně Jabloneckého divadelního spolku 175.000 korun, což byla polovina částky potřebné k zahájení výstavby. S velkorysou nabídkou však přišla jablonecká Spořitelna, která věnovala Jabloneckému divadelnímu spolku částku 200.000 korun a vykryla tak většinu finančních nákladů na vlastní výstavbu. Starosta města A. H. Posselt provedl 23. července slavnostní výkop základů a v den sedmdesátých šestých narozenin císaře Františka Josefa I., v neděli 18. srpna 1906, byl slavnostně položen základní kámen městského divadla. Slavnostní otevření divadla proběhlo v sobotu 21. září 1907. Úvodem večera zaznělo několik menších děl Vyvrcholením slavnostního večera bylo uvedení veselohry „Husarská horečka“ Gustava Kadelburga a Richarda Skowronka. Počínaje první divadelní sezónou 1907/08 se mohla jablonecká scéna pochlubit souborem, který inscenoval činohru, operu a operetu. Do roku 1936, kdy byla uvedeno první představení v češtině, se hrálo výhradně německy. Během druhé světové války bylo divadlo v provozu až do roku 1944, poté se divadelní budova využívala jako skladiště. V roce 1949 bylo Městské divadlo přejmenováno na Divadlo Julia Fučíka. Fellner a Helmer se nechali při návrhu inspirovat jednoduchým městským divadlem v Meranu dle projektu Martina Dűlfera, jehož základní principy byly včleněny do půdorysu jabloneckého divadla. V přízemí divadla se vstupuje do hlediště středovým vchodem, po stranách jsou další čtyři vchody. Vstupní vestibul, z něhož vedou do pater oddělená schodiště, je vysunut více do prostoru jako samostatný stavební prvek. Jednotlivé funkční prostory (foyer, jeviště , hlediště,…) jsou zdůrazněny i ve své hmotě. Oddělení ještě zdůrazňují podélně i příčně orientované sedlové střechy, typické pro secesní divadla. Kolem vlastního sálu vede okružní chodba, kterou se vstupuje do sálu a na balkóny v patrech. Díky železobetonové konstrukci není v hledišti žádný sloup bránící výhledu. Kapacita divadla při jeho otevření byla 826 míst, z toho 590 míst k sezení. Na stavbě divadla pracovalo přes padesát firem. Základní stavební práce prováděla firma jabloneckého stavitele Emiliana Herbiga a trvala necelých 14 měsíců. Železobetonové konstrukce zajišťovala firma G.A.Wayss z Vídně, železné konstrukce společnost Hein, Lehnam & Co z Berlína. Většinu ostatních stavebních a řemeslnických prací obstarali místní podnikatelé. Vídeňské firmy zajišťovaly především uměleckořemeslnické práce: sochařskou výzdobu fasády Fridrich Völkel, zinková sousoší pro hlavní průčelí A.M. Beschorner, štukatérské, malířské a pozlacovačské práce v hledišti firma Josef Schmidt. Ve Vídni byl vyroben sedací nábytek a všechna svítidla v reprezentační části budovy. Dílem místních řemeslníků bylo zábradlí pro schodiště na první balkon. Jeho kovaná konstrukce je zdobena aplikami a pásky z mosazného plechu. Jemný lisovaný a cizelovaný reliéf s rostlinným dekorem je jednou z mála ukázek řemeslnického zpracování typického pro místní bižuterní průmysl. Kvalitu divadla tvořilo také jeho technické vybavení. Maximálně účelně bylo řešeno osvětlení. Hlediště se obešlo bez velkých lustrů, místo toho projektant použil nástropní osvětlení. Velký důraz byla také kladen na protipožární zabezpečení budovy (systém oddělených chodeb a schodišť, ventilační otvor s mechanismem proti přetlaku kouře v hledišti, železná opona, hydranty ad.) Větrání a vytápění fungovalo na principu podlahové ventilace. Veškeré horizontální konstrukce byly kovové nebo železobetonové, krov budovy byl smontován ze železných dílů. Z cihel a kamene se vyzdívaly pouze vertikální konstrukce. V jabloneckém divadle se malířská a sochařská díla uplatňují v menší míře, chybí například malovaná opona či nástropní malba v hledišti. Figurální výzdobu exteriéru navrhl vídeňský sochař Karl Hegenbarth. Nad úrovní střechy hlavního průčelí byla umístěna na pylonech dvě vítězná spřežení tažená lvy. Alegorické postavy vozatajů, múza Thalie (Múza divadelnictví) a Euterpé (Múza hudby a poesie), jsou dnes bohužel ztraceny. Symbolická sousoší doplňovaly dvě neoklasicistní reliéfní kompozice Tanec a Rozloučení bojovníka. Vedle toho najdeme v exteriéru obvyklé dekorativní prvky - lyry na střeše jeviště, štukovou výzdobu s motiyv maskarónů, festonů, městského znaku aj. V interiéru divadla se autorská díla neobjevují vůbec, vše je provedeno na uměleckořemeslné úrovni. V letech 1964-68 divadlo prošlo ne moc zdařilou rekonstrukcí. Z dnešního pohledu tehdejší pojetí „modernizace“ vážně narušilo architektonickou a výtvarnou koncepci stavby. Došlo k odstraňování zdobných prvků z exteriérů a interiérů. Uvnitř divadla došlo k pozměnění malby, k redukcím zlaceného štuku a úpravám vestibulu a foyeru. Z průčelí zmizely vrcholové dominanty – alegorické postavy vozatajů. Mezi lety 1996-1998 proběhla kompletní rekonstrukce divadla, která obnášela obnovu řemeslných i uměleckých prvků exteriéru i interiéru, obnovu fasády, rekonstrukci střechy s dalšího technického vybavení budovy. Monumentalita divadelní budovy je utlumena tím, že průčelí je velice blízko uliční čáry, bez většího odstupu od vozovky. Navíc chybí vnější vstupní schodiště, jediné co dodává divadlu monumentalitu jsou dva mohutné kandelábry. Toto řešení bylo ovlivněno zjištěním, že spodní část pozemku divadla byla příliš podmáčená, takže budova byla posunuta na severní okraj pozemku. Jablonecké divadlo se označuje jako secesní, avšak mísí v sobě geometrickou secesi a pozdní historismus s prvky klasicistních forem, nalezneme v ní i empírové dekorativní články.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Paralela

Městské divadlo Gießen (1907)

Literatura a prameny

Jizerská kóta 0428, 2. číslo, 1996, str. 28-32
Jablonecký měsíčník, říjen 1996, str.21-24
F. Padrta, J. Strnad, D. Klein a kol.: Městské divadlo v Jablonci nad Nisou, Petr Vobořil_Jizerská kóta 1998
P. Žur,M. Korec, J. Švecová: Městské divadlo v Jablonci nad Nisou, Městské divadlo o.p.s. 2007
Stavební archiv v Jablonci nad Nisou (složka objektu č.p.1900)
Státní okresní archiv v Jablonci nad Nisou (sbírka deskových negativů)
Staré pohlednice Gablonze - soukromá sbírka pana Havrdy

Výskyty v jiných databázích

Neviditelný pes:
neviditelnypes.lidovky.cz

[IMG]

Současný stav (foto 2015)

[IMG]

Návrh umístění divadla od H. Helmera

[IMG]

Bourání domku č.p. 38 v roce 1903 v místě budoucího divadla

[IMG]

Slavnostní položení základního kamene 18.8.1906

[IMG]

Stavba 10 dnů po položení základního kamene

[IMG]

Těsně po dokončení (1906)

[IMG]

Po dokončení (1907-8)

[IMG]

Detail konstrukce zastřešení hlediště a foyeru

[IMG]

Detail konstrukce zastřešení jeviště

[IMG]

Podélný řez (1906)

[IMG]

Pohled boční (1906)

[IMG]

Příčný řez jevištěm

[IMG]

Příčný řez prosceniem a hledištěm (1906)

[IMG]

Příčný řez vestibulem a chodbou (1906)

[IMG]

Půdorys 1.NP

[IMG]

Půdorys 1.PP

[IMG]

Půdorys 2.NP (1906)

[IMG]

Půdorys 2.NP

[IMG]

Počátek 20. stolení

[IMG]

Kolorovaná pohlednice

[IMG]

Interiér (kolem roku 1928)

[IMG]

Plastiky na čelní fasádě (foto 2015)

[IMG]

Platika na boční fasádě (foto 2015)

[IMG]

Rozloučení bojovníka (Ernst Hegenbarth)

[IMG]

Tanec (Ernst Hegenbarth)

[IMG]

Secesní svítidla

[IMG]

Spřežení bez alegorických postavy vozatajů (foto 2015)

[IMG]

Zastřešení jeviště (foto 2015)

[IMG]

Zastřešení vstupu (foto 2015)