Po sesterské lanovce na krkonošskou Černou horu je ještědská lanovka historicky druhou českou visutou lanovkou. Původní kabina z počátku dráhy se nachází ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci. Z etapy výstavby se dochovaly především obě koncové stanice, které jsou charakteristickou ukázkou subtilní a čisté technické stavby ovlivněné funkcionalistickou modernou. Za první myšlenkou na zbudování lanovky stál Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který roku 1924, zadal zpracování plánů věhlasné firmě Balichert, která stavěla lanové dráhy po celém světě. Dráhu nicméně nakonec vybudovala chrudimská firma Františka Wiesnera (pozdější Transporta Chrudim), a to mezi lety 1932 až 1933.

Po vzniku říšské župy Sudety převzaly lanovku Německé říšské dráhy a poté ji na dva roky převzalo město Liberec. Po osvobození se stala opět nedílnou součástí státních drah a vrátili se sem původní zaměstnanci. Při modernizaci probíhající v letech 1971-75 v souvislosti s dokončením hotelu a vysílače byla vlastní dráha mírně prodloužena a dvojice příhradových podpěr nahradila jedna podpěra truhlíkové konstrukce. Ruku v ruce s tím došlo k rozsáhlejší výměně strojního a technického vybavení a instalování nových kabin. Dolní stanice byla stavebně upravena jen minimálně, horní stanice byla částečně přizpůsobena a rozšířena v souvislosti se stavbou hotelu a vysílače Ještěd. Autorem úpravy horní stanice je Ing. arch. Karel Hubáček, autor ikonického Ještědu. Lanovka je dvoukabinová, založená na kyvadlovém systému a je zavěšena na ocelovém laně o průměru 5 cm. Jedna kabina pojme 35 lidí a během 4 minut zdolá trať o šikmé délce 1188 metrů a převýšení 400 metrů.

Petici můžete podepsat ZDE

Webové stránky iniciativy Zachraňme ještědskou lanovku!