RSS Facebook

Článek 

Robert Hemmrich, architekt Jablonce nad Nisou

01. 02. 2017 | autor: Mgr. Petr Freiwillig Ph.D.

Jedním z nejvýznamnějších představitelů tradicionalistického, regionálně orientovaného proudu moderní architektury v Sudetech byl jablonecký rodák Robert Hemmrich. Z velkého počtu jeho realizací jich nejvíce nalezneme v rodném městě a jeho širším okolí. Hlavní období jeho tvorby můžeme vymezit léty 1900 – 1930. První realizované stavby se nesou ještě v duchu florální secese, ale pro Hemmricha se stává typickou především secese geometrická, plynule přecházející do rané moderny. Ve 20. letech s oblibou používá tvarosloví barokizující a antikizující moderny, později často uplatňuje art decový ornament. Hemmrichova tvorba vrcholí monumentální neoklasicistní kompozicí továrny Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou (dnes Detoa), u které je patrný jistý puristický nádech. Přestože měnil svůj výrazový rejstřík podle dobových trendů, jeho dílo je při bližším pohledu vysoce kontinuální a v hloubi vždy tradiční, stojící v jasné opozici k funkcionalismu a mezinárodnímu slohu. To jej spojuje s dalšími významnými německými architekty v severních Čechách, jako jsou vrstevníci Josef Zasche, liberecký Max Kühn či Rudolf Bitzan. Ti se nebránili moderním stavebním technologiím, ba právě naopak, ovšem trvali na ponechání dekoru, nadále využívali tektonických prostředků klasické architektury a také se obraceli k regionální stavební tradici, jejíž prvky rádi citovali. Je nabíledni, že tento směr ještě zesílil po vzniku Československa a ztrátě dosavadního výsadního postavení Němců v Čechách. Zatímco Češi se ztotožnili právě s novátorským funkcionalismem, čeští Němci se snažili maximálně posilovat svébytné prvky své kultury a stavební tradice. Tato skutečnost je jasně patrná při srovnání meziválečné výstavby v českých a německých jazykových oblastech.

 

Vliv bižuterního průmyslu na Hemmrichovu tvorbu

Samotný Hemmrich si časem vytvořil svébytný, charakteristický styl. Dieter Klein se domnívá, že geometrický dekor na fasádách jeho staveb byl inspirován tvary jablonecké bižuterie. Přes výše uvedená východiska se tradicionalisté samozřejmě neuzavírali cizím vlivům. Nejen pro architekty té doby byla povinností studijní cesta do Itálie, Hemmrich navštívil také Švýcarsko a samozřejmě jezdil do Německa, ke kterému se němečtí architekti z Čech logicky vztahovali. Svou roli v recepci zahraničních vzorů nesporně sehrála také jistá kosmopolitnost jabloneckého prostředí, daná pozicí světového centra obchodu s bižuterií. Ta se ovšem mísila s provinčností gründerského, překotně vyrostlého města. Tato otevřenost světu je zřejmá zejména ve srovnání s větším, ale také konzervativnějším Libercem. Uvedená společenská milieu se velmi dobře odráží právě v dobové architektuře. Hemmrich na svých stavbách zpravidla opakoval určité charakteristické prvky, což je leckdy hlavním vodítkem k určení autorství. Signovány jsou fasády pouze některých jeho staveb (v Jablonci např. domy čp. 593, 728, 1954, 2005, 2486) a původní plánová dokumentace velmi často chybí. Atribuci jeho realizací dále ztěžuje to, že byl majitelem stejnojmenné projekční kanceláře a stavební firmy, což klade za míru jeho osobního autorství otazník. Konečně stejného nebo velmi podobného tvarosloví užívali jeho jablonečtí kolegové, zejména Emilian Herbig a Johann Schwalm, jejichž stavby by na základě níže uvedených formálních znaků mohly být chybně připisovány Hemmrichovi. Jedná se o mělce vystupující, někdy patrové arkýře, monumentálními portály rámované vchody, charakteristicky dělené a profilované okenní výplně, již zmíněná „hemmrichovská“ fasádní ornamentika a také výrazné, masivně oplechované střešní rondely, pavilony a nárožní kupole. Fasády jsou někdy doplněny zdobným kovaným zábradlím na balkonech, ztvárněným ve shodě s ostatním dekorem. Všechny zmíněné prvky jsou dobře patrné z fotografií. Hemmrich byl neobyčejně plodný, jeho dcera uvádí na 3000 plánů a 981 realizací, z toho na 500 staveb a přestaveb na Jablonecku. Tyto údaje nejsou ověřitelné a je třeba je brát s jistou rezervou, přesto poskytují představu o rozsahu jeho díla. Zastavme se alespoň u některých dosud známých realizací.

 

Karta architekta Roberta Hemmricha na našem portálu

 

 

Rozhledny jako architektonické téma

Asi nejznámější je pozoruhodný romantizující soubor jizerskohorských rozhleden, které spojuje použití hrubě opracovaného žulového kvádrového zdiva a žulových architektonických článků. Výsledný účin je neobyčejně působivý, přitom v přirozeném souladu s okolní přírodou. Snad se zde projevila i láska k horám a jeho časté toulky v nich, jak na ně vzpomíná dcera Alma. Dieter Klein v této souvislosti upozorňuje na patrný vliv amerického architekta 19. století H. H. Richardsona. První byla dokončena rozhledna s chatou na Černé Studnici (1905), dále na Špičáku (1909), Bramberku (1912) a konečně na Prosečském hřebeni (1932). Srovnáme-li první a poslední rozhlednu, mezi jejichž postavením leží 27 let, všimneme si změn v detailu, reflektujícím dobové architektonické cítění.

Kostel sv. Josefa v Loučné a další stavby

V kontextu Hemmrichova díla má výjimečné postavení kostel sv. Josefa v Loučné nad Nisou, jediná jeho sakrální stavba. Kostel byl postaven ve válečných letech 1914 – 1915. Drobný venkovský kostel se vyznačuje prostou tradiční architekturou. Nejvýraznějším soudobě působícím prvkem je vedle vstupního portálu, žulového soklu a schodiště polygonální zvonová střecha věže, krytá falcovaným plechem. Pozdní secese je decentně přítomna také v jemném detailu (např. zoomorfní krakorce pod korunní římsou věže). Kostel byl v nedávně době citlivě obnoven. Specifickou skupinou jsou památníky obětem světové války v Dobré Vodě a Josefově Dole. Památník v Dobré Vodě má svým ztvárněním za použití žuly blízko k Hemmrichovým rozhlednám. Jako první realizace bývá někdy Hemmrichovi připisován dům čp. 1420 v Pražské ulici z roku 1898, třebaže jeho autorem byl Carl Daut. Dům postavený ještě ve stylu severské neorenesance patřil Hemmrichovu otci Franzovi a později zde bydlel i sám architekt. Pěknou ukázkou florální secese je dům čp. 1664 v ulici Emy Floriánové z roku 1902 a zejména Scheiblerovy domy čp. 1773 – 1776 z roku 1903, sousedící s Zascheho starokatolickým kostelem na náměstí Boženy Němcové. Na malebných patrových domech postavených v romantizujícím duchu nechybí nic z obvyklých atributů – štukové vegetabilní a zoomorfní motivy, dřevěné okenice, pálená taška bobrovka. Řadové domy tvoří s kostelem mimořádně cenný, památkově chráněný celek. Prestižní zakázku bezpochyby představovaly Městské lázně císaře Františka Josefa v Jablonci nad Nisou dokončené v roce 1910 a Jubilejní lázně císaře Františka Josefa v Novém Městě pod Smrkem z roku 1911. Při srovnání obou staveb je okamžitě zřejmá značná podobnost. Novoměstské lázně byly skromnější, ovšem na rozdíl od jabloneckých se dochovaly v relativně původní podobě a také stále slouží svému účelu. Bohužel, jablonecké lázně prošly v 60. letech naprosto nepietní modernizací, při níž byla zničena původní hodnotná fasáda. Chátrající objekt čeká na nové využití. Hemmrich realizoval také několik školních budov. V Jablonci dnešní základní školu Na Šumavě z roku 1914, základní školu ve Smržovce v Komenského ulici z roku 1909 nebo dnes již bývalou školní budovu v Jiřetíně pod Bukovou. Budovy jsou v souladu s účelem střízlivé, fasáda školy ve Smržovce má jemný geometrický dekor, masivní žulový sokl, štíty krajních rizalitů hlavního průčelí jsou flankovány barokizujícími šiškami. Budova školy Na Šumavě je i v interiérech až tíživě monumentální, střecha je završena oplechovaným střešním pavilonem, oblíbeným Hemmrichovým prvkem. Ojedinělým, za to velmi silným výbojem do sousedního Liberec se stal Hotel Schienhof (dnes Praha) na náměstí Dr. E. Beneše z roku 1906. Reprezentativní stavba v těsném sousedství radnice je postavena na relativně úzké nárožní parcele. Směrem do náměstí je průčelí symetricky členěno typickými prvky z Hemmrichova výrazového rejstříku. Ze středového rizalitu mělce předstupuje patrový arkýř, vystupňovaný nad korunní římsou balkonem s kamenným zábradlím a rozměrným vikýřem, završeným oplechovaným pavilonem. Fasády jsou obloženy kamenným obkladem a zdobí je geometrický dekor, místy opatřený glazurou. Zapuštěný vstup do hotelu z Železné ulice je rámován imitací hvězdné oblohy z mozaiky s žárovkami. Za vstupními dveřmi se nachází fontána s mozaikou, v interiéru je pak řada dalších hodnotných uměleckořemeslných prvků. Kromě této exkluzivní realizace se zatím v Liberci podařilo potvrdit autorství u obytného domu pro Jana Pohla čp. 870 v Klášterní ulici z roku 1911, vily Ernsta Müllera ve Zborovské ulici a u tělocvičny ve Vesci.. Existence dalších dosud nepřipsaných libereckých staveb je pravděpodobná. Vil, nájemních a exportních domů od Roberta Hemmricha jsou jen v Jablonci desítky. Velká část těchto staveb je realizována ve formách geometrické secese a rané moderny. Sem patří např. vily pro bratry Jägrovy čp. 1969 a 1970 v ulici 28. října z let 1909 a 1912. Hemmrich zde hojně uplatnil svou oblíbenou hrubě opracovanou žulu pro sokl, schodiště a oplocení. Fasády jsou strukturovány jemným kontrastem hladkých a hrubozrnných omítaných ploch, nezaměnitelným prvkem jsou střešní rondely. Nalezneme zde mnoho cenných uměleckořemeslných detailů (kliky, olivy, kování, dlaždice, vitraje apod.). Hemmrich prováděl ve 20. a 30. letech rovněž modernizace starších objektů, spojené s „přefasádováním“ nebo i zásadnější přestavbou (např. dům čp. 376 s altánem na nároží Podhorské a Smetanovy ulice z roku 1928 nebo dům čp. 1534 v Lidické ulici). Významný segment jeho portfolia tvoří stavby pro jablonecký průmysl – firmy Bratří Redlhammerů v ulici Na Hutích z r. 1907, pravděpodobně také Bratří Jägrů ve Větrné ulici z let 1904 – 1910, Kramer a Löbl (dnes ABB) z let 1909 – 1913, Franz Mänert v Pražské ulici z r. 1921, Heinrich Brditschka (dnes Soliter) v Nádražní ulici z let 1922 – 1928 a především pak továrna Johann Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou z roku 1913, zásadně přestavěná a rozšířená v letech 1935 – 1938. Hemmrichovy realizace jinde v Čechách, na Moravě, v Rakousku či Německu jsou pravděpodobné, ale zatím nejsou věrohodně doloženy. Uváděn bývá Hrádek nad Nisou, Lanškroun, Drážďany či Vídeň. O hodnotě a kvalitách staveb Roberta Hemmricha vypovídá, že mnohé z nich jsou chráněny jako kulturní památky, další jsou pak zahrnuty do plošné ochrany v rámci jablonecké městské památkové zóny.

 

Životopisná data

1871 narozen 1. 5. v Jablonci jako nejstarší syn zámečnického mistra Franze Hemmricha.

1885 – 1889 studia na průmyslové škole v Liberci (dnešní SPŠ strojní a elektrotechnická).

1895 složil státní stavitelskou zkoušku v Linci.

1902 počátek dráhy samostatného architekta, postaven dům čp. 1664 v ul. E. Floriánové v Jablonci.

1903 postaveny tzv. Scheiblerovy domy u starokatolického kostela v Jablonci.

1905 postavena rozhledna na Černé Studnici.

1906 postaven Hotel Schienhof (Praha) na nám. Dr. E. Beneše v Liberci.

1907 postavena továrna bratrů Redlhammerových v Jablonci nad Nisou.

1909 postavena rozhledna na Špičáku u Tanvaldu.

1910 postaveny Městské lázně v Jablonci nad Nisou.

1911 postaveny Jubilejní lázně v Novém Městě pod Smrkem.

1912 postavena rozhledna na Bramberku.

1915 dostavěn kostel sv. Josefa v Loučné nad Nisou.

1922 – 1928 výstavba areálu továrny Heinrich Brditschka v Nádražní ulici.

1924 postavena budova Okresního úřadu čp. 2500 v Podhorské ulici.

1928 přestavěn a dostavěn dům s altánem čp. 376 v Podhorské ulici. 

1932 dostavěna rozhledna na Prosečském hřebeni a dům čp. 678 na Dolním náměstí.

1935 – 1938 výstavba továrny Johann Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou.

1946 internován ve vysídlovacím táboře v Rýnovicích, po propuštění 15. 4. v Jablonci nad Nisou ve věku 75ti let umírá.

[IMG]

Tzv. Scheiblerovy domy

[IMG]

Exportní dům Josefa Scheiblera v Podhorské ulici

[IMG]

Pohled na Jiřetín pod Bukovou s továrnou Schowanek, rodinou vilou a zaměstnaneckými domy

[IMG]

Exportní dům Heinricha Hoffmanna

[IMG]

Exportní dům Thiele & Rhode

[IMG]

Někdejší provozovna obchodníka Linkeho, dnes odbavovací hala autobusového nádraží

[IMG]

Vila Redlhammer

[IMG]

Rozhledna nad Prosečí

[IMG]

Kostel sv. Josefa v Loučné

[IMG]

Budova spořitelního a úvěrového družstva na Dolním náměstí